A co když je to pravda?

23. prosince 2016 v 13:43 |  Téma týdne
No, už mám prázdniny. Od včerejška a teď, když mám připojení k internetu jsem v první řadě chtěla dopsat a napsat další články, abych měla před koncem roku všecko uzavřené (jako známky, mimochodem budu mít nejhorší trojky. Ne že bych se tím chlubila.) a abych si pak nahromaděnou prácičku nesmazala. No, třeba ty nedokončené nebo ty, které začínají, vměstnám do jednoho a bude to. Ale jsme u tématu týdne! A co když je to pravda? No, rozhodla jsem se, že budu psát o tom: Co když je to pravda, že existují řečtí bohové a nadpřirozené bytosti? No, podle mě rozhodně existuje něco jako vyšší moc. Myslím, že každý máme nějakého strážného anděla, který nám pomůže v nouzi. Já jsem konkrétní příklad. Třeba párkrát se mi stalo, že jsem málem zemřela. Prostě jsem někde spadla nebo uklouzla a padala jsem hlavou napřed. Ale vždycky jsem tělo natočila jako kočka, nebo jsem dopadla na ruce (dala jsem je před sebe.). Reflex? Náhoda? Nemyslím si. Ale když jsem dělala most (jako gymnatka), málem jsem si fakt zlomila vaz. Hlavu jsem ale narovnala a kolena pokrčila tak, abych se ,,svezla" na záda. Jako když ležíte s pokrčenýma nohama a rukama nad hlavou. Povedlo se mi to. To byly ty lepší případy. Další zážitek si úplně nepamatuju, ale vím, že když mi v hlavě blesklo To už je konec? tak jsem se ale zachránila. Ne já, ale myslím, že mi pomohl anděl strážný. Věříte na paranormální jevy? Na duchy, takovou tu nehmotnou energii (duše zemřelých)? Já na jak co. Na to zlé je lepší nevěřit (že joÚžasný). Ale na takové bohy je věřit fajn. Řecké bohy ztvárnil Rick Riordan ve svých knihách (Percy Jackson a Bohové Olympu-sériích, pak Apollonův pád) a to fakt skvěle. Z knih jsem pořád unešená, ne že by se mi líbil hlavní hrdina, ale ten styl psaní je super. No, zase další recenze by to byla. :D Ale co. Percy je syn Poseidóna a smrtelné ženy. Percy je tedy polobůh. :) No, tak jsem zase trošičku promluvila o knize a teď jdeme diskutovat o bozích. Řecké bohy mám nejradši, mají prostě úžasná jména, no ne? Apollón, Afrodita, Poseidón, Zeus, Héra, Artemis, Hermés...Důvod, proč tuhle mytologii mám ráda, jsou jména, činy i příběhy. Mají v sobě pointu, poučení i krásu. Stejně, kdybyste se zeptali, jakého řeckého boha nebo bohyni mám nejraději, odpovím takto: mám je ráda všechny, ale nejoblíbenější mám vpodstatě několik bohyň: Afroditu (bohyně lásky a krásy), Artemis (bohyně lovu, měsíce a svateb), Athénu (bohyně moudrosti), Nemesis (bohyně pomsty a spravedlivé odplaty. Ano, já vím, jsem divná. :D), Niké (bohyně vítězství), Themis (bohyně spravedlnosti), Tyché (bohyně šťastné náhody), Déméter (bohyně zemědělství). To je jich hodně, ne jen pár, ale když ono je těžké vybírat z tolika. :) A bohy? Asi Dia (hromu a blesku), Poseidóna (moří a zemětřesení), Hádése (podsvětí), Hypnose (spánku), Hermés (posel bohů), Apollón (slunce, básní, léčitelství), Dionýse (vína, radosti, veselí), Héfaista (řemesel, umění) atd. No, ale stejně-nejradši mám tři bohyně- Afroditu, Artemis a Nemesis. Jistě, Nemesis je sice bohyně odplaty, ale kdo by ji chtěl mít za nepřítele? To je všecko, pádím na Vánoční DIY, mějte se krásně, skládejte básně a ahoj! :)
Marci ♫
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama