Zvíře v srdci člověka

24. prosince 2016 v 7:55 |  Téma týdne
Tento článek mi vážně hezky dá možnost rozepsat se pořádně. No, ne zas tak moc. Zvíře v srdci člověka? Ano, není to nemožné. Podle mě jsou jakoby dva hlavní významy. Ten první, když má nějaké dítě třeba kočku. Je toho dítěte ta kočka kamarádka, svým způsobem. Přiroste mu k srdci, zkrátka si to dítě kočku zamiluje a v jeho srdci si kočka najde místo. Po mém zhlédnutí dokumentu Tajný život koček si to asi uvědomí každý, že kočičí mazlíčci jsou zkrátka super. Uklidní vrněním, ale zachrání i život. Přitom jsou jaksi rezervované, čímž se liší od psích společníků. Kočky miluju celým srdcem, ale jsou na stejném místě jako králíci. Ty miluju taky. Tak roztomilá zvířata už snad neexistují. No, dalšími mými oblíbenými jsou kočkovité šelmy a morčátka. Přesto ale jsem si cestu našla ke kočkám a králíkům. Proč? Inu, zkrátka proto, že králíčky máme doma už 10 let a z toho 1 králičice už oslavila 10. narozeniny! Jmenuje se Adélka a je jako malá-zvědavá a na králičí starší dámu neuvěřitelně čilá. Pak jsou osmiletí sourozenci, králičice Princezna a králík Pinďa. Dále je asi 9-letá králičice Arabelka (no co, nevěděla jsem, jak ji pojmenovat, tak jsem jí začala tak říkat a už jí to zůstaloMrkající) a zhruba 7-letý Ferda. Ferda je slušný v tom smyslu, že vždycky kaká do rohu v králíkárně a u něj bys bobečky v misce s vodou hledala marně!:) Ano, Ferda je fakt miláček. :) Pak máme králičici Martinu, 3-letou. Dcera je Arabelky a zesnulého králíčka Tomíka, který byl bratr Adélky, ale z prvního vrhu, bylo by mu asi už 11 let. Přesto na něj myslím pořád, vzpomínám, jak jsem ho rozmazlila hlazením tak, že jsem mu musela rukou trochu šťouchnout do hlavy, aby se najedl, protože nevěděl, že jsem mu jídlo už dala. Milovala jsem chvilky, když jsem mu dala kousek jablíčka a on byl spokojený jako kdybyste byli v sedmém nebi. Pak mu ale vyrostla na tváři boule plná hnisu a Tomík musel k veterináři. Veterinář mu bouli rozřízl, hnis nechal vykapat a pak ho ještě trochu vytlačil a dal mu prášek proti bolesti. Tomík to zvládl, přesto mu ale dával veterinář jen měsíc života. Tomík mě měl hrozně moc rád, a navíc ještě dostal prášky, která jsem mu dávala do jídla. To zabránilo infekci, aby se vrátila. Přesto ale Tomík ještě jel na kontrolu aspoň jednou, pro prášky a aby veterinář odhalil, jestli ještě není něco v nepořádku. Po těchto kontrolách Tomík zemřel za dva měsíce. Veterinář mu dával měsíc života, Tomík přežil tři. Ale přesto jsem nesmírně vděčná panu veterináři, co pro Tomíka udělal a přestože Tomík zemřel, mohl se mnou ještě pobýt na tomto světě, ale když pak poslední týdny života Tomík strávil jen na boku a následně umřel, vím, že už by se ho zachránit od smrti nedalo. A když mi navíc Tomík zemřel na moje narozeniny, má pro mě ten den velký význam, větší, než třeba kterýkoliv jiný den. Větší než moje narozky. To byla a i stále je láska k zvířátku, které se mnou táhlo celým dětstvím. To, že Tomík žije, vím. Ale někde v jiném světě, dává na mě pozor a je i možná mým andělem strážným.
No a dál je zvíře v srdci člověka tak, že člověk je jako zvíře, že se tak i trochu chová. Díky různým on-line testům jak na Facebooku, tak i jinde zjistit, jaké zvíře duševně jsi. Mně nejčastěji vychází: lev, lvice (kočkovité šelmy), tygr nebo vlk. A asi jsem i tak trochu lev nebo tygr, protože jsem divoká, když chci, ale většinou jsem ráda v klidu. A jaké zvíře jsi duševně ty?
Tvoje Marci♫
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama