Povídka na způsob Selekce (Fanfikce Selekce)-Dianina volba

6. ledna 2017 v 19:03 |  Povídky+Moje tvorba
Předmluva
Nikdy jsem moc předmluvy neměla ráda. Zvláštní, že teď píšu já tu svou, pro povídku, která se mi líbí a svým způsobem je to taková Selekce-mix Eadlyn, Americy i Maxona. Hlavní hrdinka Diana je podobná Eadlyn, jen není zase tak moc namyšlená no. :) Chvílemi je jako America a párkrát jsem si říkala ,,No není tohle Maxon?". No, znáte to. Nebo možná ne, ale to nevadí. :) Vlastně, tenhle nápad přišel jen tak. Nudila jsem se a moc mě baví a bavilo psát i číst si o tom, jak žijí na zámku princezny, princové a šlechta. Myslím, že když mě napadlo, že budu psát o princezně, prostě jsem přirozeně začala řešit jméno. A hned mě napadlo jméno Diana. Připomíná mi drahé kameny, diamanty. No a když jsem si vzpomněla, že žila princezna Diana doopravdy, tak jsem si řekla, že by jí snad nevadilo, že její jméno použiju ve své povídce. Dál je tu jméno pro povídku. Nevím, jak jí říkat, tak mě napadla Dianina volba. Nebo by byl lepší název jen Diana? Tak to propříště bude Diana. :) Třeba z toho jednou bude kniha. :D A kdyby se líbila, třeba se z toho někdy vyklube i kniha. A kdo by ji četl? Já určitě. A ty?
Tvá Marci ♫



,,Ehm, tak snad se zase, no, ehm, setkáme," koktal rozpačitě kluk, který nám přišel popřát hezké svátky a Vánoce a zároveň byl mým nápadníkem. Otec totiž chtěl, abych se provdala za syna nějak důležité osoby. Protože by to nejen upevnilo vztahy v jiných zemích nebo by se upevnily i politické výhody, ale taky by měl přístup do jejich pokladen. Jenže na moje štěstí s tím cizincem by bylo tabu a bylo by to všem ukradené, protože já musím poslouchat to, co je pro dobro země důležité, ne osobní záležitosti. A tenhle kluk mi připadal až moc nervózní, koktal a byl ošklivý. Toho ne. Veselého, milého, se smyslem pro humor a pohledného kluka, kdyby mi nabídli, když už, to by byla jiná. Nevěděl by, co je to stud a byl to kašpar, připravený mě rozveselit a učinit mě šťastnou. Jenže to byly moje sny a představy. Do někoho takového jsem se, podle náznaků otce, nesměla zamilovat. Podle něj by neupevnil vztahy a bla bla bla. To snad žádám tolik? Kluka, co mě bude milovat a já jeho? To je moc? Otcův hlas mě vrátil do přítomnosti. ,,Diano, to byl syn jednoho politika. Co na něj říkáš? Jmenuje se Patrick." Vykulila jsem mírně oči a řekla stroze ,,No, byl nervózní a neužil si žádnou legraci. Nenuť mě si ho vzít." otec se ušklíbl ,,Diano, ty si vybereš jednoho z těch synů, pokud ale nebude ani jeden kandidát významný, tak tom případě se budeš moct rozhodnout. Ale teď ne." to jsem se ušklíbla a šla do své komnaty. Byla jsem ráda, že nejen zmizím z dosahu otce, ale i z pohledů novinářů a reportérů. To bylo vždycky vážně skvělé a na oddych jsem to milovala. Potíž byla v tom, že jsem se brzo musela vrátit, aby nebyly drby, že když mám u komnaty strážce, tak je z toho románek. Vždycky jsem neměla nikdy radost, když se spekulovalo o tom, proč si nikoho nechci vzít a nenastoupím na trůn. Když jsem v tom zamyšlení šla chodbou, která byla už blízko mojí komnaty, zakopla jsem o stoličku, kterou tam komorník nechal, protože nějaká služebná utírala prach. Oba ale byli pryč a já byla na zemi na koberci s kotníkem, který vypadal vymknutě, ale dalo se s ním pohnout. Když jsem polašeně zvedla oči, díval se na mě jakýsi kluk, asi ze zahrad, zhruba v mém věku. Dřepnul si ke mně a zeptal se ,,Není vám nic?" já jsem zašeptala ,,Jen jsem zakopla, ale kotník nevypadá nejlíp." nechtěla jsem vypadat jako chudinka, ale kotník mi pulzoval bolestí. Holt jsem asi předtím pohnula špatným kotníkem. Kluk mi naznačil, abych mu kotník ukázala a když mi opatrně vyzul botu, sykl. ,,To nevypadá líp než na vymklý kotník." Zatímco nějak koukal na můj kotník, prohlédla jsem si ho. Měl špinavě blond vlasy, trochu svalnatý, ale ne příliš. Hubený, ale ne moc. Byl přitažlivý, musel mít spoustu obdivovatelek. Na okamžik jsem začala trošku žárlit, ale ten pocit jsem hned zahnala. ,,Můžu se zeptat na vaše jméno?" zeptala jsem se. Kluk odvětil milým a přátelským tónem ,,Jmenuju se Jack." po chvilce dodal ,,Vaše Výsosti." usmála jsem se.
P.S. Jdu kreslit ilustrace. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama