Když se nikdo nedívá

27. května 2017 v 18:35
Ahoj, dneska to bude spíš článek, kde si budu vylívat svoje pocity a myšlenky. ;-)


Občas mi připadá, že jsem na vše sama, nikdo mi nerozumí. Nebo spíš-jsem pro ostatní věc, kterou je potřeba někam odložit a dělat, že neexistuje. Přijde mi, že se ke mně někteří lidé chovají jako k něčemu, co je pro ně ostudou. Ale já jsem taková, jaká jsem. Nedělám jim ostudu, to si myslí jen oni, aby na mě mohli svůj stud svalit, jako kdybychh byla nějaká hračka, jež se rozbila, oni se ji pokoušeli slepit, ale jelikož se jim lepidlo vylilo mezi prsty, uvalí vinu na mne. Že je to moje vina, že jsem se rozbila a oni se kvůli mně ušpinili. Vím taky, že mě ve třídě určitě pomlouvají. Dělají to tak, když někdo chybí, tak ho pomlouvají, až mám chuť na ně zařvat, že je poslouchat nechci a praví přátelé to tedy nejsou v žádném případě. Celý den se těším na to, až půjdu na Wattpad a ve svých příbězích uniknu realitě, budu po boku svých postav prožívat jejich situaci, mohu jim nahlédnout do hlavy, zkrátka v mém světě můžu být, kým chci. Můžu ovládat vodu, oheň, můžu být šedá myš i společenská mrcha, můžu mít kluka i můžu být sama, můžu létat, mít křídla, tančit na píseň větru i být mořskou pannou a plavat v nekonečném oceánu. To samé zažívám i v hudbě. Můžu být, kým chci, neřeším čas ani prostor. Jsem jen já, moje myšlenky, moje pocity, jen já. To je pro mě balzám na duši. Neřeším, co se stane, užívám si ve svém světě společnost těch, kteří mi rozumí a mají mě rádi. Jsem pro ně významnou společností, jsou šťastní po mém boku, dají na mé rady, umí mne rozesmát i utěšit. A já dělám to samé, jsem s nimi, oni se mnou a nic víc neřešíme. Vyhrávám s nimi boje, jsem na svatbě i ve vězení, jsem upírem i bohyní. Jsem královnou, služkou i vílou. A jsem to já, kdo je s nimi v dobrém i zlém.

Někteří lidé mlčí, protože nic nevědí.

Jiní lidé mlčí, protože vědí své.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 27. května 2017 v 18:45 | Reagovat

**Ano, dezinformační bubliny způsobují krize

Problém s dezinformacemi zde je od té doby co existují informace, není to ryze lidský problém, i v ekosystému se běžně využívají dezinformace, protože je to výhodné, přeci nepřátelům a konkurentům neřekneme pravdu, abychom jim tak dali v boji a soutěži výhodu. Ve snaze se mít dobře lidi lžou to je nejčastější příčina, dobrota je přeci žebrota a peníze nesmrdí!

Problém s dezinformacemi je třeba poznat z blízka, vše je zde jenom program a v tom programu je vše nastaveno tak aby program dělal to na co je naprogramován, dokonce i inteligence je jenom program který je naprogramovaný. Tento svět je nejvíce o dosažení hodnotného cíle, v cíli jsou odměny pro ty co se do cíle jako první dostanou, to platí jak ve sportu, tak i v ekonomice a politice.

Proč konkurentům nepodrazit nohy pomocí dezinformací, že to není slušné, ale copak v boji existuje nějaká slušnost? Proč nejsou viry slušné a snaží se nás zabít, nebo uvrhnout do nemoci? Proč Bůh dopustí aby nám viry škodili když nás tolik miluje? Bohem zde ve skutečnosti ale je to, co s námi sobecky manipuluje, a tak to o nás bez nás rozhoduje. Bohatí manipulují s chudými, o tom konzumní společnost zde je!

Sundejte si z očí pásku a podívejte se na tento svět z blízka, spatříte globální psychiatrickou nemocnici, ve které nikdo z lidí není psychicky zdravý. Každý se narodí už psychicky nemocný, psychické zdraví je zde u lidí jenom iluze, pověz mi, jaké máš psychické nemoci a já ti povím kdo opravdu jsi. Všichni u nás jsou bláznivá letadla, jenom první prezident naší České kapitalistické republiky Václav Havel, je zde největší letiště.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. května 2017 v 18:45 | Reagovat

Tyto stavy jsem mívala taky, školní kolektiv byl pro mě vždycky zlo. Jen to jen určitý interval, kdy se cítíš naprosto zbytečně a sama, po nějaké době to přejde. U mě se však vyvinula sociální fobie a částečná panická porucha, tudíž to mezi lidmi někdy opravdu nedávám. V poslední době zrovna hledám odbornou pomoc.

Nejhorší na tom všem je, že lidi okolo snadno do někoho kopnou, ale vůbec nevidí, co za tím je...

3 Malá Černovláska Malá Černovláska | Web | 27. května 2017 v 21:27 | Reagovat

[2]: Mluvíš mi z duše, měla jsem a mám to úplně stejné. Panická úzkost se mi rozjela právě po tom, co jsem si denně na ve škole zažívala opravdu hnusné urážky a někdy nešlo jen o psychické ubližování :/ lidi jsou zlí.

4 vicolla vicolla | Web | 28. května 2017 v 9:51 | Reagovat

Je to tak.když píšeš, dokážeš všechno. Hezký článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama